Malý detail...nenávidím své rodiče
Jak už jsem tady asi psala,rodiče spolu nevychází nejlíp. Vlastně je to úplně super. Skvělý. Výborný. Po prázdninách se jeden z nich odstěhuje. Prima. Já bych je zabila...
Bůhví proč si mysleli, že mě utěší vědomí, že za to můžou jen šestnáct let starý,nevyřešený spory. Výborná myšlenka,fakt že jo.
Bůhví proč si mysleli, že když si myslí že jednají v moje dobro, tak v něj vůbec nejednají. Už se "nemůžu dočkat" až si budu vybírat s kým budu bydlet. Druhá výborná myšlenka.
Taky si nejspíš myslí,že když budou říkat "rozejít se" a ne "rozvést se " tak to bude lepší. Jakej je v tom sakra rozdíl? Je sice strašně prima vědět že se na sebe nedokážou ani podívat,táta mámu nikdy neocenil a ona nikdy neprojevila špetku nesouhlasu,ale co to mění na tom, že moji rodiče se odstěhujou, nebudu mít rodinu, nebudu mít jednoho z rodičů, nebudu mít nic na co jsem zvyklá....
Ta představa mě hrozně děsí,tím spíš že si to hezky schovávali a pak to na mě vybafli uprostřed smažení bramboráků, zavolali staršího bratra, kterej se při pohledu na moje tichý zhroucení jenom uculoval jakože on všechno věděl a že je úplně normální že některý manželství nevydrží a že ať se klidně zabijou,jemu je to jedno!
A víte co je na tom všem úplně dokonalý? Celý prázdniny budu chodit kolem těch dvou zrádců po špičkách,jako by to nemohli udělat aspoň rychle když už se chtěj odstěhovat.
A proč to neřeknu jim? Proč si vylejvám srdce na internetu kde se vůbec nic nevyřeší? Jo,to kdybych věděla. Já jim prostě nedokážu říct svůj názor,a to mě deprimuje ještě víc.