Problémy s rodiči
Naši se už delší dobu hádají. No,mě už to připadá jako věčnost,ale může to být tak pár měsíců. Není to křik,nadávky a rozbíjení věcí. Je to taková divná atmosféra. Když přijdu do kuchyně kde si předtím povídali tlumeným hlasem a oni najednou zmlknou a tváří se že nic,tak je to snad ještě horší. Prý se dá hádat i beze slov,i když nemluvíte,tak vaše duše komunikují.
Určitě to někdo znáte,rozvod rodičů...Já si nedokážu představit že by mě to potkalo. Rodiče mi nedávno řekli,že si nejdřív potřebují vyřešit problémy a pak do toho vezmou i nás s bratrem. Jenže...jak moc by vás potěšilo,kdyby vám rodiče řekli,že jsou přátelé ale když mají fungovat jako manželé,je to problém?
Tak se snažím nějak to nevnímat...Ale to prostě nejde...To už by snad byl lepší ten rozvod. Ale i to je tak nepředstavitelná věc,jako vyřešení těch jejich problémů který nechali patnáct let jen tak volně ležet. Nevím jaký jsou cizí zkušenosti,a asi není tak neobvyklý že to beru z pohledu jak-mi-to-jen-mohli-udělat?
Nevím proč mi všichni cpou do hlavy,že když budu myslet pozitivně,tak se všechno bude pozitivně vyvíjet. Když si budu přát,aby se všechno rychle vyřešilo tak se to přece rychle nevyřeší protože oni mi to pěkný pozitivní myšlení kazí a tak se bortí celej pozitivní systém. A nakonec mi to od pocitu osamění nepomůže...